17. 05. 2012

Barbarství v Posázaví

Bohužel jsme byli opět konfrontováni s lidskou hloupostí, zpupností a kulturním barbarstvím, když z ničeho nic padl barokní zámek Chlum u Mirošovic.

Na počátku 21. století by mělo být nepředstavitelné, nejen pro milovníky architektury, ale pro všechny kulturní občany, že se mohou zdemolovat historické budovy. Navíc pokud jde o zámecké barokní stavby. Bohužel to možné je.
Zámeček, zvaný Chlum u Mirošovic, nacházející se však na katastru obce Dolní Lomnice, pocházel z 18. století, a přestože prošel v 19. století i později několika úpravami, neztratil zcela svůj zámecký výraz. Půdorys jednopatrového objektu byl obdélníkový, hlavní budova byla z obou kratších stran obklopena volně připojenými hospodářskými staveními. Na ústřední budově se nacházela půvabná věžička s bání.
V poslední době objekt velice chátral, ale asi ani největší pesimista nepředpokládal, že dojde k jeho totální zkáze. Ta přišla v dubnu tohoto roku, údajně bez souhlasu příslušných úřadů. Na den tzv. „pálení čarodějnic“ zde prý plála veliká vatra, „živená“ pravděpodobně pálením historických dřevěných konstrukcí, což je pro smrtelnou ránu tomuto objektu příznačné.
Tento příspěvek není psán jen kvůli Chlumu, kterému už stejně nic nepomůže, ale proto, aby se takovým případům předcházelo. Přestože nešlo o prvořadou památku, tak je jeho zkáza neprominutelná. Nejenže prokazoval nesporné historické, architektonické a urbanisticko-krajinářské kvality, ale takový čin je neospravedlnitelný hlavně z morálního a etického hlediska.

Z historie objektu
(s využitím publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha a okolí, Nakladatelství Svoboda 1984; Hrady.cz, Pavel Vítek)

Nejstarší zmínka o vsi Chlumu, dnes součástí obce Kunice, je z r. 1415, kdy patřila s dalšími vesnicemi k hradu Zlenice. Po smrti Markvarta ze Zlenic připadl hrad a ostatní statky k němu náležející králi jako odúmrť. V r. 1463 byla ves Chlum připojena ke Komornímu Hrádku. Mezi majiteli, vsi i kmetcích dvorů na Chlumu je uveden r. 1525 Tůma, před r. 1648 Viktorin hrabě z Valdštejna a téhož roku koupil Chlum Ondřej Borovanský z Borovan a na Předboři. Zároveň byla k Chlumu připojena Dolní Lomnice. V r. 1654 byl majitelem Jiří Chlumecký, před r. 1762 hrabě Radecký z Radče, jenž prodal ves v témž roce Václavu Stařimskému svobodnému pánu z Libštejna. V této době se stal Chlum spolu s Dolní Lomnicí samostatným deskovým statkem a byl zde postaven zámek. R. 1788 koupil panství Josef Schwarz, jemuž v r. 1791 zámek vyhořel a byl jím opraven. Během 19. století vystřídalo panství řadu majitelů a bylo rozšířeno o dvůr Vidovice a Horní Lomnici. Dvůr s obytnou barokní budovou z poslední třetiny 18. století. V 19. století nově upravován a rozšířen. Obdelníková patrová budova s dvojicí volně připojených domů po stranách. Součástí areálu je památkově chráněná socha svatého Jana Nepomuckého.
Barokní jednopatrový zámek stojí pod lesnatým vrchem při silnici z Velkých Popovic do Mirošovic. Jeho půdorys je obdélníkový, základní budova je ze dvou stran obklopena volně připojenými hospodářskými staveními. Nynější podobu získal v 19. století, kdy byl upraven a rozšířen.
Před rokem 1989 sídlil v zámku národní podnik VELAZ, zabývající se chovem zvířat pro laboratorní účely. Zámek je v současnosti v soukromém vlastnictví. Je ho stav není dobrý, dá se říct, že chátrá. Po bývalém nádvoří se volně prochází hospodářský dobytek, krávy, voli a býci.
Jak jsme zjistili 13. 5. 2012, na tomto místě se může volně procházet kdokoli. Bude někdo za toto bezprecedentní barbarství popotahován, bude zjištěn, označen či dokonce snad i potrestán viník ?
Patrik Líbal, Vojtěch Kašpar