27. 09. 2011

Archeologický výzkum v hostinci „U Kotvy“ na Zbraslavi

V průběhu první poloviny srpna proběhl ve dvoře domu čp. 471 v ulici U Národní galerie v Praze 5 – Zbraslavi zjišťovací výzkum, který měl za úkol zjistit rozsah dochovaných archeologických terénů. V současné době na něj navázal záchranných archeologický výzkum formou dohledu při bagrování základových pasů a skrývce svrchních partií dvora.

Budova bývalého hostince „U Kotvy“ a její hospodářské zázemí se nachází v bezprostřední blízkosti Zbraslavského náměstí a pivovaru, přičemž sledovaná plocha byla trvalou součástí hospodářského zázemí cisterciáckého kláštera Aula Regia, který byl na bývalém soutoku Berounky s Vltavou založen v samém závěru 13. století. Některé partie pozemku byly již v minulosti zničeny subrecentními a recentními zásahy 19. a 20. století. Převážnou část dochovaných terénů však tvoří souvrství datované do průběhu 16.–18. století, které souviselo s fungováním pozemku, jako zázemí pro klášterní pivovar a poté také hostinec. Mezi zajímavé nálezy patřila především koncentrace železářské strusky v několika vrstvách z 15. až 2. pol. 16. století, svědčící o zpracování železa v době, kdy v souvislosti s klášterem rozhodně nemůžeme mluvit o jeho rozkvětu. Zlomky keramiky ze starších období středověku (období existence královského dvorce a poté vznik kláštera - přelom 12./13. století až 14. století) byly nalézány spíše sporadicky v ojedinělých objektech nebo ve svrchních partiích půdního horizontu a náplav, které překrývaly písky pleistocénní říční terasy. Hloubení základových pasů je pečlivě sledováno a dokumentováno především z důvodů výskytu cenných archeologických situací v bezprostředním okolí sledovaného pozemku. Samotná plošná skrývka dvora pak zasáhne pouze recentní úrovně souvrství, nicméně případné dochování solitérních objektů v podobě např. studny či jímky nelze vyloučit.
V samotné ulici U Národní galerie byly z výkopů inženýrských sítí v průběhu 80. let 20. století vyzvednuty raně středověké keramické zlomky. Také v ploše Zbraslavského náměstí byly učiněny významné archeologické objevy. V r. 1929 zde byl dělníky při opravě vodovodu narušen žárový hrob knovízské kultury mladší doby bronzové (stupeň HaA2). V letech 1994-1995 pak v západní části náměstí proběhl archeologický odkryv, který zachytil objekt se štípanou industrií z mladší až pozdní doby bronzové. Další dva sídlištní objekty byly datovány do mladší až pozdní doby bronzové (knovízská kultura). Nejvýraznější sídlištní složkou však byly objekty z období halštatu a laténu. Rozsáhlé sídliště z období pozdního halštatu až časného laténu (HaD2-LtA) reprezentovalo celkem osm zahloubených domů (nebo větších zahloubených objektů) a jedna zásobní jáma. Bylo zde prozkoumáno také raně středověké řadové pohřebiště středohradištního období z 2. poloviny 9. až počátku 10. století s celkem 20 dokumentovanými hroby.

Martin Vyšohlíd