29. 06. 2012

Vynucená translace slovutné stolové společnosti Rotunda

Bohužel neblahé očekávání bylo naplněno. Dne 28. června 2012, v pozdních nočních hodinách, došlo k dlouho avizovanému a nucenému ukončení sezení slovutné stolové společnosti Rotunda v restauraci U Milosrdných.

Zákony trhu, klackovitost, zpupnost a přesvědčení, že historické jádro Prahy musí být centrem pochybných podniků, barů, šantánů, koktejl barů a nalejvárem panevropského či světového střihu připravily Staré Město pražské o další skvost, připomínající idylické doby pastýřské a kouzlo staré Prahy. Provoz restaurace U Milosrdných ve stejnojmenné ulici, ukryté v křivolakých uličkách mezi sv. Františkem a klášterem blahoslavené Anežky České, byl násilně ukončen. Posvátné prostory vonící dlouhými léty tabákovým kouřem mořeným dřevěným táflováním stěn budou nevkusně rekonstruovány, osazenstvo restaurace přesídleno a vznikne bezpochyby nový chrám konzumu zaměřený na povrchní konzumaci viktuálií či tekutin pochybného původu a nekřesťanských cen.
Pokrok však nelze zastavit. Toho si je bohužel vědoma i ctihodná a slovutná stolová společnost Rotunda, která se ve čtvrtek 28. června důstojně a pietně rozloučila s prostory i personálem, které nám byly po dobu téměř 15 let, každý druhý čtvrtek, druhým domovem a místem nejmilejším. Všem, kteří nás po celá ta dlouhá léta opečovávali vzdáváme hold a dík. Situace není kritická. Stolová společnost archeologická Rotunda od svého vzniku urazila po pražských výčepech nemálo kilometrů. Od založení v roce 1980 v pivnici U Holanů, přes eponymní restauraci U Rotundy sv. Kříže, restaurant ResPUBlica, pohostinské zařízení U Kotvy, nádraží dejvické, až po jistotu samu v malebné části Starého města nedaleko Kozího plácku. Dlouhých téměř 15 let byla naším místem archeologických rozjímání a na její počest sjeli se kolegové z Čech i Moravy a důstojně se rozloučili s prostory tolik milovanými. Smuteční stuhy, pietní věnec, pachuť spláchnuta černým švihákem těsně po půlnoci. Translace rotundy proběhla fakticky jejím fyzickým přenosem na prozatím doposud neznámé místo. Kéž by nám i ono bylo, minimálně po tak dlouhá léta jako Milosrdní, příznivě nakloněno. Vzpomínáme.

Vojtěch Kašpar