10. 04. 2013

Berounští hrnčíři

V polovině března začal rozsáhlejší archeologický výzkum v bývalém severním berounském předměstí zvaném Hrnčířské v prostoru mezi ulicemi Politických vězňů a Hrnčířská. Na místě zaniklé hospody U Černého koně zde má vzniknout nový parkovací dům.

Výzkum se v této fázi soustředí do míst základových patek (rozměry 2 × 2 a 4,2 × 2 m) budoucí novostavby. Celkem je především ve střední a severní části pozemku (tedy blíže Hrnčířské ulici) rozmístěno 15 sond. Na větší části pozemku stavba archeologické terény plošně nezasáhne a ty tak zůstanou nepoškozeny pod její základovou deskou.

Pod recentními navážkami vystupují v jednotlivých sondách poměrně zajímavé situace, které můžeme spojovat především s nejslavnějším obdobím berounských hrnčířů, tj. průběhem 16. až 1. třetinou 17. století. Bylo odkryto několik poměrně mocných odpadních vrstev s obrovským množstvím hrnčířského odpadu. Největší množství keramických nálezů však přinesl odkryv jediné jámy. Z ní bylo získáno přes 20 banánových beden keramického odpadu včetně zlomků malovaných, ale neglazovaných talířů a misek nebo naopak zboží glazovaného, které však při výpalu popraskalo nebo se jinak deformovalo. Zlomky keramiky byly ve výplni této jámy smíšeny s jemným žlutým jílem a uhlíky. Jáma byla ve spodních partiích vyzděna cihlami a zdá se, že původně mohla sloužit ke zrání a zpracování hrnčířské hlíny. V další ze sond bylo odkryto torzo (dno) pece zděné z cihel a cihlových dlaždic. Pod podlahou této pece byla odkryta spodní partie její konstrukce tvořená říčními valouny, které dobře akumulují teplo. V několika dalších sondách byly odkryty četné základové partie zděných konstrukcí zdejší zaniklé zástavby.
Život v této části berounského předměstí byl, stejně jako ve městě samotném determinován bezprostřední blízkostí řeky. Její rameno (náhon) se nachází ve vzdálenosti necelých 50 m od plochy výzkumu a o problému četných záplav svědčí také odkrytá archeologická souvrství s charakteristickými vrstvami písků a jílů indikující periodicky se opakující záplavy.
Nejstarší doposud odkryté situace ve spodních partiích sond spadají do 15. století, přičemž mocnost archeologických situací bude nejspíše ve všech sondách přesahovat 2 m.
Kromě zlomků keramických nádob a kamnových kachlů můžeme mezi zajímavějšími nálezy jmenovat zlomky železných nožů, kladivo, z předmětů z barevných kovů pak několik drobných mincí, celý zvoneček (průměr 5 cm) nebo přezku řemení.
Martin Vyšohlíd