16. 07. 2013

Archeologický výzkum v Jungmannově ulici dokončen

Na jaře tohoto roku došlo k dokončení záchranného archeologického výzkumu v Jungmannově ul. 15 (čp. 26, ppč. 710). Plocha se nachází v areálu bývalého středověkého hřbitova židovské komunity, a proto byla tomuto výzkumu věnována zvýšená pozornost.

Naprostá většina předmětné plochy již byla na počátku 20. století zničena při hloubení sklepů, nicméně v zadní části parcely bylo vybudováno pouze jedno patro sklepů (na rozdíl od dvou pater suterénů ve střední a přední části parcely). V těchto místech jsme pak na základě znalostí výškových kót historických terénů okolních archeologických výzkumů mohly předpokládat dochování alespoň části archeologických terénů.
Tuto skutečnost také potvrdil zjišťovací archeologický výzkum na začátku roku 2013. Vlastní záchranný výzkum se poté soustředil na zadní část parcely na plochu cca 200 m2. Půdní horizont byl zachycen na úrovni okolo 194,35–194,6 m n. m. a částečně se dochoval přímo pod úrovní mohutných betonových podlah 1. suterénů bývalé banky. Z jeho povrchu bylo zahloubeno několik novověkých objektů. Při jižní hranici sondy byla odkryta studna s kamenným věncem, jejíž zásyp byl vytěžen do hloubky 7,4 m (niveleta 186,9 m n. m.). Z bezpečnostních důvodů však studna nebyla dokopána na dno. Její zásyp byl tvořen zlomky keramiky a dalšími nálezy pocházejícími ze 17. – 19. století. Na opačném konci plochy (tedy při jejím severním okraji) byla odkryta jímka kruhového půdorysu vyzděná kameno-cihlovým zdivem. Dno této jímky bylo zachyceno v hloubce cca 2 m (niv. 192,35 m n. m.). V ploše výzkumu pak bylo zachyceno ještě několik dalších objektů novověkého stáří.
K nejvýznamnějším nálezům však bezesporu náleží odkryv 17 hrobových jam, které můžeme přiřadit k tzv. Židovské zahradě, tedy pohřebišti židovského etnika, které se rozkládalo v prostoru mezi ulicemi Jungmannova, Spálená, Charvátova a Lazarská. Pohřebiště bylo pravděpodobně využíváno k pohřbívání nejpozději od poloviny 13. století (písemná zmínka k r. 1254) až do 15. století (jeho oficiální zrušení je datováno k r. 1478). Pro pohřební ritus je typické pohřbívání v řadách, tak aby se hroby vzájemně nepřekrývaly, poloha zesnulého na zádech, orientace ve směru západ-východ (s hlavou k západu), pohřby do jednoduchých dřevěných rakví, ale i pohřby bez rakví. Typickým znakem je také vkládání plochých kamenů na ústa a na oči. Většina těchto typických atributů židovského pohřebního ritu byla dokumentována i na námi odkryté ploše. Hroby byly v ploše výzkumu zahloubeny poměrně mělce (maximálně pravděpodobně do 0,3 m pod úroveň dochovaného povrchu půdního horizontu), což je jeden z dokladů částečného zničení historického nadloží v těchto místech v souvislosti se vznikem předchozí zástavby. U pěti pohřbů byla zachycena torza dřevěných rakví, u třech pohřbů bylo dokumentováno překrytí očí a úst rituálními kameny.
Naprostá většina hrobů byla porušena mladšími zásahy. U těchto hrobů bylo přistoupeno k exkavaci jejich výplně a preparaci na úroveň dochovaných částí koster, přičemž nedošlo žádným způsobem k manipulaci s těmito kostrami. Došlo pouze k jejich fotografické a kresebné dokumentaci. Zbylé téměř nebo zcela nenarušené hroby nebyly archeologicky preparovány vůbec a došlo k pouze začištění půdorysu hrobové jámy a jejímu zaměření. Zároveň byl o situaci informován investor projektu a byla vyvolána jednání s židovskou obcí. Po dohodě s jejími zástupci provedli její členové za pomoci našich pracovníků zpětný zásyp veškerých hrobových jam pískem a překrytí igelity, tak aby již nemohlo dojít k manipulaci s odkrytými kosterními pozůstatky. Následovala poměrně dlouhá a složitá jednání investora se zástupci židovské obce, která vyústila v dohodu o ochraně hrobů přímo „in situ“, tak aby nedošlo žádným způsobem k jejich narušení či manipulaci s nimi.
Martin Vyšohlíd