23. 08. 2014

Záchranný archeologický výzkum v Praze 4 na Pankráci

V průběhu července a srpna provádí společnost Archaia Praha o.p.s. rozsáhlý plošný archeologický výzkum v Praze 4 - Nusle v ulici 5. května u vozovny Pankrác.

Přímo u dálničního přivaděče v Praze 4 před náměstím Hrdinů u vozovny Pankrác na ulici 5. května vyroste v dohledné době komplex nového obchodního a administrativního centra May House Pankrác společnosti CD Property s.r.o. Objekt bude pochopitelně vybaven podzemním parkovištěm a z tohoto důvodu bylo přistoupeno k záchrannému archeologickému výzkumu, jehož cílem byla především záchrana a dokumentace stavbou ohrožených archeologických nálezů a situací. O jejich existenci v tomto prostoru jsme již věděli od roku 2008, kdy jsme na ploše bývalého parkoviště (obrázek 1) provedli několik bagrovaných a ručně dokopávaných řezů, které prokázaly doklady přítomnosti člověka na tomto území v období mladší až pozdní doby bronzové a starší doby železné – halštatu (cca 1.200 až 500 let před Kristem). Před zahájením výzkumu bylo nutno těžkou mechanizací odstranit cca 150 až 200 cm novověkých navážek pocházejících z demolic továrny z 20. až 30. let 20. století (obrázek 2). Z této továrny bylo odkryto několik sklípků, průběhů inženýrských sítí a především monumentální základ cihlového komína. Právě v průběhu července a srpna roku 2014 probíhá postupné odkrývání pravěké vrstvy metodou šachovnicového odkryvu, přičemž veškeré archeologické nálezy (keramika, kosti, kamenné artefakty apod. – obrázek 3) jsou zaměřovány přesně v místě nálezu. Shluky a koncentrace artefaktů nám postupně identifikují velmi těžce rozeznatelné zahloubené objekty z období pravěku. V průběhu výzkumu se podařilo získat informace i o výrazně starším osídlení tohoto místa v pozdní (eneolit; okolo 5.000 až 4.000 př. Kr.) a dokonce střední době kamenné (mezolit; okolo 7.000 př. Kr.). Dominantní poloha okolo 250 m n. m. byla v této době dramaticky utvářena dvěma výraznými skalkami, které byly odstraněny a plocha zarovnána při stavbě továrny. V pravé části zkoumané plochy se tyčila skalka tufitických břidlic a vlevo skála zelenošedých vyvřelých diabasů (doleritů). Prostor mezi oběma vyvýšeninami byl protkán početnými svazky drobných vodotečí (obrázek 4) směřujících po svahu severovýchodním směrem a napájejících dnes již zaniklý potok v trase dnešní ulice Na Jezerce. Odtud dále směřoval dolů do Nuslí, kde se vléval z levé strany do Botiče. Terénní deprese byla během starších čtvrtohor postupně zaplněna eolicko-deluviálními sprašovými hlínami a jejich nejmladším degradovaným horizontem obsahujícím již archeologické nálezy. Lokalita s výborným rozhledem do krajiny a se zdrojem pramenité pitné vody byla využívána po dlouhou dobu pravěku k příležitostnému osídlení, jako fortifikační či vizuální kontrolní stanoviště nebo funerálním či kultovním aktivitám.
Vojtěch Kašpar