26. 05. 2016

Palmovka Open Park 3 a 4 – archeologický výzkum

V květnu byla ukončena hlavní etapa archeologického výzkumu v části plochy stavební jámy rozsáhlého administrativního komplexu společnosti Metrostav, a.s., který vzniká v Praze – Libni (obr. 1). Na nezastavěném prostoru mezi Voctářovou ulicí a Libeňským mostem byla na základě poznatků ze zjišťovacího výzkumu a rešerše archivních pramenů prozkoumána místa starší zemědělské zástavby (obr.2).

Naše společnost tímto výzkumem navázala na delší spolupráci s firmou Metrostav, a.s. při archeologických výzkumech v této části Libně. Především pak na rozsáhlý archeologický výzkum zaniklého židovského města, které se nacházelo v severním sousedství této plochy (budova Palmovka Park 2), kde proběhl výzkum na přelomu let 2011 a 2012 (informace o tomto výzkumu zde a zde).

Po odstranění svrchních zpevněných povrchů a recentních navážek došlo k plošnému výzkumu v síti čtverců o rozměrech 4x4 m (obr. 3). V severní části plochy byl odkryt téměř kompletní půdorys (ve tvaru L) kamenné budovy statku, který zaniká někdy na přelomu 19. a 20. století (obr. 4). Usedlost se nacházela při pobřežní cestě, která kopírovala východní rameno řečiště Vltavy, které se v té době nacházelo v těsném sousedství pozemku. V západní části budovy byl odkryt menší sklep, který obsahoval poměrně zajímavou kolekci nálezů (obr. 5). V jižní části plochy výzkumu bylo odkryto torzo půdorysu kamenné budovy, která zaniká někdy mezi lety 1830-1841 (obr. 6). Také tento dům měl drobný kamenný sklep (obr. 7). Oba domy vznikají nejspíše někdy v průběhu 18. století.

V 70. letech 19. století vzniká na pozemcích rozsáhlý továrenský komplex strojní přádelny, tkalcovny a barvírny Bratři Perutzové. Firma Bratři Perutzové (bratři Richard, Arthur, Felix a Leo) měla několik továren na území Rakouska-Uherska (přádelny vznikly v Těchoníně, Varnsdorfu, Červené Vodě, pražských Holešovicích a v maďarské Pápě). Součástí areálu se na nějaký čas stala také severnější zemědělská usedlost. V jejím těsném sousedství pak vzniká vila čp. 51 (administrativní centrum továrny). Ve 2. polovině 20. let 20. století musela původní rozsáhlá továrenská hala ustoupit výstavbě nového betonového mostu spojující Libeň s Holešovicemi. Nejspíše ve 30. letech 20. století vzniká v severní části pozemku strojírna Horák a Hlava, jejíž tovární hala se na pozemku částečně dochována dodnes. V továrně se vyráběly specializované zvedací stroje a vozidla a v průběhu Druhé světové války sloužila pro válečné účely. Po r. 1948 byla firma znárodněna a stala se součástí strojírny Českomoravská-Kolben-Daněk, n. p. Jižní část pozemku bývalé firmy Perutz se stala součástí tkalcovských závodů HENAP, n. p. Minimálně od 60. let 20. století se jižní část pozemku (čp. 244) stala součástí firmy Tesla Rožnov, n. p. a v 80. až 90. letech součástí firmy Tesla Elstroj, n. p. Severní část pozemku (čp. 51) se stala v 60. letech 20. století opravnou autobusů Dopravního podniku města Prahy. Po r. 1989 se areál stal postupně sídlem mnoha menších firem a podniků. V r. 2013 bylo rozhodnuto o demolici stávající zástavby (soubor budov ve Voctářově ulici 16, čp. 247 na pozemku parc. č. 3651/3, ve Voctářově 18, čp. 51 na parc. č. 3652/1 a soubor staveb na pozemcích 3651/1, 3651/2, 3653/4, 3653/5, 3654 a 3655/2) s výjimkou již zmíněné památkově chráněné tovární haly firmy Horák a Hlava.

Archeologický výzkum přinesl poměrně zajímavý soubor nálezů, včetně velmi pěkné kolekce skleněných lahví a lahviček (obr. 8), porcelánových lékárenských dóz (obr. 9) nebo kameninových lahví na minerální vodu (z Františkových Lázní a Zaječic). Mezi skleněnými lahvičkami a lahvemi můžeme nalézt zlomky pivních lahví z místního parostrojního pivovaru v Libni, ale také z parostrojního pivovaru v Polné nebo rakouského pivovaru Zipf. Byly nalezeny lahve od sodovek a limonád firem Zátka a Reinhard&Comp. Četné drobnější lahvičky byly lékovky, mezi nimiž byly identifikovány lahvičky z lékárny „U bílého anděla“ z ulice na Poříčí na Novém Městě pražském. Z lékárny bezesporu pocházela také lahvička pocházející z bavorského Augsburgu obsahující původně „životní esenci“, kterou „vynalezl“ lékař a lékárník Johann Georg Kiesow ve 2. polovině 18. století. Jednalo se o jakousi německou variantu proslavených „švédských kapek“. Nalezeno bylo také okolo 20 mincí, včetně mosazného početního penízu vyrobeného v Norimberku ve 2. polovině 18. století pro anglického panovníka Jiřího III. Mezi keramickými nálezy nesmíme opominout také několik pěkných exemplářů keramických dýmek (obr. 10).

Archeologický výzkum bude nadále pokračovat formou odborného dohledu při veškerých zemních pracích stavby a zároveň započne zpracování terénních zjištění z jeho plošné etapy.

Martin Vyšohlíd