03. 02. 2022

Archeologie domu U Sixtů v letech 2020-2022

V roce 2019 začala rozsáhlá rekonstrukce osmi historických objektů bloku mezi Staroměstským náměstím, Celetnou, Kamzíkovou a Železnou ulicí. V rámci postupujících stavebních prací se na místo nepravidelně vracíme, abychom provedly další etapy archeologického výzkumu.

Naše společnost navázala na rozsáhlé archeologické práce z 90. let minulého století, které proběhly ve střední a zadní části parcely Sixtova domu (čp. 553/I - objekt A, šedé plochy na obrázku 02 – objekty B, C a Y). V první fázi proběhl výzkum především na konci dvora domu čp. 553, a to na jaře 2020. O jeho výsledcích jsme na těchto stránkách již psali (obj. Y - žlutě na obr. 02).

V několika etapách navázala druhá etapa archeologického výzkumu, a to v objektu E – tedy v zadní části parcely domu „U kamenného ptáka“ čp. 547 při Železné ulici (obj. E - oranžová na obr. 2). Výzkum probíhal z důvodů statického zajištění sousedního objektu D (celkem tři výškové úrovně kotev) v celkem pěti různých časových etapách a byl také poznamenán vysokou koncentrací průtoků betonové kaše do archeologických situací i koncentrací pilot pro základy stavebního jeřábu, který zde měl být umístěn (obr. 3, 5). Práce tak postupně probíhaly od června do listopadu roku 2020 s tím, že se v posledních třech etapách zkoumaly již pouze výplně do podloží zahloubených objektů.

Dům čp. 547 je při ulici kompletně podsklepen, jsou zde dochovány gotické sklepy a v části půdorysu jsou dokonce zachována dvě patra sklepů. V písemných pramenech se objekt objevuje již roku 1363. Nejpozději r. 1401 byly tři menší domy soustředěny do rukou jednoho majitele a došlo k jejich gotické přestavbě. Další přestavby proběhly v období renesance a baroka. Roku 1865 proběhla pozdně klasicistní přestavba na „Lyonský dům hedvábí“. Zásadní změny však přinesla až rekonstrukce v letech 1921–1936, kdy došlo ke spojení se sousedním domem „U zlaté koruny“ (dnes čp. 824) a razantní úpravě interiérů i exteriérů do současné podoby. Zastřešením dvora domu byla také zřízena obchodní pasáž. Právě po vybourání veškerých těchto mladších vestaveb na dvoře domu, byl postupně na tomto místě zahájen archeologický výzkum. Ještě před jeho zahájením zde v dubnu 2020 památkáři z pražského pracoviště NPÚ při operativním průzkumu našli částečně dochované gotické malby ( viz reportáž pořadu Z Metropole). Jednou z nich byla nástěnná malba na severní zdi dvora domu čp. 547 (resp. na zdi sousedního domu čp. 1094). Malby na této zdi byly překryty přibližně od 1. třetiny 18. století až do demolice dvorního křídla. Viditelná byla část drapérie na zlatém pozadí a snad hůl (?).

Archeologický výzkum odkryl četné množství základových zdiv starší již zaniklé zástavby, odpadní souvrství a zahloubené objekty středověkého a novověkého stáří. Minimálně od 15. do 18. století byla tato část parcely nezastavěna a sloužila jako dvůr. Tomu nasvědčuje především nález většího množství studen. Jednalo se celkem o čtyři studny (obr. 4). Tři z nich zanikly v období 15. až 16. století (obr. 6), čtvrtá pocházela až z 19. století. Další dvě studny pak byly odkryty v malé zkoumané ploše sousedního objektu J (domu čp. 824, zelená na obr. 2). Výplně obou pak byly silně narušeny betonem, přičemž jedna z nich měla cihlový věnec (19.–20. století), druhá pak věnec kamenný a byla zcela jistě středověkého stáří.

Ke starším nálezům ze 12. století patřila v ploše obj. E rozsáhlá jáma – pravděpodobně částečně odkrytý půdorys zahloubeného dřevozemního domu (obr. 7), a také četné menší jámy – sloupové jámy a kůlové jamky. Byly však nalezeny také rozsahem menší stopy po pyrotechnologických aktivitách (pícka, vrstvy uhlíků a mazanice) z tohoto období.

Tato posledně jmenovaná zjištění nás zavádějí k archeologickému výzkumu zatím poslední etapy, která proběhla od listopadu 2021 do ledna 2022. V tomto novém období výzkumů se jednalo o plošně největší etapu, která proběhla v celém přízemí objektu D – domu čp. 1094 (červeně na obr. 2, obr. 8). Tento dům byl původně součástí rozsáhlé parcely čp. 548 domu „U Zlatého jednorožce“. Objekt s nynějším čp. 1094 vznikl po roce 1523 na místě původního dvora a nikdy nebyl podsklepen.

Pod povrchem přízemí domu bylo dochováno přes 2 m silné souvrství archeologických terénů (obr. 9). Jejich svrchní partie náležely do období novověku (17. století) a z této mladší úrovně bylo zahloubeno několik větších odpadních jam, z nichž zvláště jedna obsahovala velké množství keramiky (včetně kamnových kachlů a celých nádob), ale také fragmenty skleněných nádob a dřevěných předmětů. Větší část souvrství vznikla v poměrně krátkém časovém úseku 2. poloviny 13. století a překryla tak zdejší nejstarší sídlištní situace. Ty spadaly do období 12. až počátku 13. století a reprezentovalo je velké množství zahloubených objektů. Jednalo se zejména o odpadní jámy, sloupové jámy a kůlové jamky. V jednom případě byla pravděpodobně odkryta část půdorysu dalšího zahloubeného dřevozemního domu. Nejzajímavější složkou však bylo větší množství tzv. pyrotechnologických objektů - v tomto případě pecí v podobě mělkých vanovitých jam s propálenými stěnami, jejichž zásyp často obsahoval výhřevné kameny (obr. 11-14, viz krátký film, který vznikl v závěru výzkumu). Jednalo se zejména o diabasy, které mají příhodné tepelně-akumulační vlastnosti. Nalezené pece se koncentrovaly ve dvou místech, kde vytvářely mnohonásobné superpozice (mladší pece byly vykopány na místě starších využitých a již zaniklých). V zásypu pecí a okolních odpadních jam byly kromě velkého množství keramiky, nalezeny také fragmenty strusky, rudy (?), slitky kovů a zlomky keramických tyglíků. Předpokládáme, že se jedná o zbytky dílen kovolitců pracujících s barevnými kovy. Tomu odpovídají také zjištění z předchozích výzkumů na tomto místě. Nalezené předměty budou podrobeny odborným analýzám, které by měly tuto hypotézu potvrdit a zpřesnit charakter práce zdejších kovolitců ve 12. a na počátku 13. století. Celkově bylo v průběhu této části výzkumu získáno okolo 20 banánových beden movitých nálezů. K zajímavým drobným nálezům z nejstaršího období 12. a 13. století náležely keramické přesleny, fragment keramického koníka (hračka, obr. 15), kostěný hrací kámen nebo neuměle zdobený kostěný předmět (obr. 16).

Martin Vyšohlíd