27. 10. 2009

Archeologický výzkum na hradě Kamýk nad Vltavou v roce 2009

V průběhu května a června letošního roku prováděl Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci se společností ARCHAIA Praha o. p. s. pod vedením prof. PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc záchranný archeologický výzkum na hradě v Kamýku nad Vltavou.

Archeologický výzkum byl na hradě prováděn v souvislosti se současnými památkovými úpravami. Stabilizovaná hradní zřícenina se má stát součástí rozsáhlého komponovaného turistického centra. Ten vznikne z iniciativy obce Kamýk nad Vltavou, jejíž osvícení zastupitelé získali na tento rozsáhlý a ušlechtilý projekt finance z EU v rámci Místního programu obnovy venkova. V roce 2009 byla postupně zahájena revitalizace objektu a jeho blízkého okolí. Pod hradem na okraji obce vznikne amfiteátr s informační službou, vyhlídkovou terasou, dětským hřištěm a malou zoologickou zahradou. Celý areál bude průchozí. Od návštěvnického centra povede cesta na hrad a zase zpět. Rehabilitována bude zeleň a komplex bude vybaven informačními tabulemi s didaktickým programem. Letos byla provedena přípojka elektrické energie a zahájena stabilizace vlastní zříceniny. Výstavbě pochozích lávek v areálu hradu přes hradní příkopy a zahájení stavebních prací předcházel archeologický výzkum. Jednalo se především o snížení suťových hromad na ploše nádvoří a vyrovnání jeho nivelety. Zde se výzkum pohyboval v úrovni kamenných destrukcí souvisejících s postupným zánikem a destrukcí hradu. Nejzajímavější výsledky přinesl výzkum brány na předhradí a brány do jádra hradu (viz fotografie).

Vojtěch Kašpar

K historii a podobě hradu:

Zříceniny hradu leží na hřebeni západně od stejnojmenného městečka. Kamýk byl centrem přemyslovské hradské správy již v raném středověku, polohu a podobu sídla této správy, kterým by mělo být nejspíše hradiště, doposud neznáme. Důležitý královský hrad zde pak založil král Václav I. v prvé polovině 13. století, plně dokončen byl nejspíše za Přemysla Otakara II. A za obou panovníků hrál důležitou roli opory královské moci. Jak potvrdil i archeologický výzkum, který zde v souvislosti se současnými památkovými úpravami prováděl Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci se společností ARCHAIA Praha o. p. s. pod vedením prof. PhDr. Tomáše Durdíka, DrSc se mu záhy staly osudnými statické problémy na nekvalitním podloží vystavěných obvodových zdí, jejichž náprava by byla vyžadovala velké finanční částky. V období slabé centrální vlády buď již po smrti Přemysla Otakara II. nebo nejpozději po vymření Přemyslovců byl ponechán svému osudu. Kamýčtí manové pak byli po založení Karlštejna připojeni k tomuto hradu.
Disposice rozsáhlého výstavného hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. A celou ji obíhal okružní příkop, před nímž byl vyhozen val. Do přední části, která obsahovala dlouhou rozměrnou podsklepenou budovu při jižní boční straně a další kratší stavbu i na severu, se vcházelo po dřevěném mostě přes příkop a čtverhrannou věžovitou branou. Současný archeologický výzkum ukázal její velmi náročnou podobu s výklenkovými sedátky (sedilemi) v průjezdu. Všechny objekty přední části hradu jsou dnes patrny mimo malých fragmentů zdiva pouze formou valovitých nerovností v místě zdí a prohlubní. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop.
Do zadního hradu se opět po dřevěném mostě přes příkop vcházelo křížovou klenbou zaklenutým průjezdem se sediliemi v přízemí čtverhranné věže. Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran (ve čtvrté stála zmíněná branská věž) obytná minimálně patrová křídla. Šíře dlouhých bočních paláců odpovídala šíři nádvoří, takže celek působí až dojmem trojlodního půdorysu. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo. Snad mohlo jít o hradní kapli. Spojení místností v prvém patře umožňovaly pavlače obíhající nádvoří. V této úrovni jsou v lépe dochovaném jižním křídle patrny i otisky dvou dřevem zateplených (nejspíše bedněných) obytných místností. Interiéry hradu byly vyhřívány pomocí teplovzdušného topení, jak dokládají sopouchy k cirkulaci teplého vzduchu.
Kamýk patří spolu Bezdězem k naším nejlépe dochovaným královským hradům posledních Přemyslovců. Jeho význam nebyl doposud plně doceněn, přestože se jedná o velmi významnou a cennou památku. V sestavě místností jeho paláců nacházíme i dobovou charakteristickou skladebnou jednotku (byt) se středním sálkem a dvěma obytnými místnostmi (z nichž jedna je zateplena dřevem) po stranách. Kamýk je representantem typu hradu s obvodovou zástavbou, který byl jednou ze tří možností řešení našich nejstarších královských hradů. Jeho svérázná, zcela pravidelná podoba zde byla (podobně jako na zmíněném Bezdězu) vynucena aplikací na extrémně dlouhé a úzké staveniště.

Tomáš Durdík

Přehled základní literatury k hradu:

Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
Durdík, T. 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
Durdík, T. 2005: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha.
Durdík, T. 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha.