09. 01. 2010

Pražská archeologická komise čtyřicetiletá

V pátek 11. 12. 2009 oslavila Pražská archeologická komise neuvěřitelné čtyřicáté narozeniny, které si současní účastníci komise připomněli nejen pravidelným zasedáním, ale především malou neformální oslavou.

Dokumenty:

•   Richter 11_09-PAK.pdf

Existence regionálních archeologických komisí dnes již nikoho nepřekvapí a jsou součástí archeologické památkové péče snad ve všech regionech. Mnohé však překvapí výjimečnost Pražské archeologické komise v rámci ostatních komisí, kterou může lehce srovnat každý účastník většího množství těchto komisí. Ještě překvapivější je však skutečnost, že od ustanovení pražské komise uplynulo v letošním roce čtyřicet let. Toto kulaté jubileum se rozhodli pracovníci archeologického oddělení pražského Národního památkového ústavu uctít drobnou neformální oslavou, k jejímuž zdaru přispělo občerstvení zajištěné společností ARCHAIA Praha o.p.s. a překrásný dort, schematizující komplikovanou nálezovou situaci s četnými stavebními konstrukcemi, který přinesla Mirka Šmolíková z Muzea hlavního města Prahy. Přes snahu organizátorů oslavy se bohužel nepodařilo mezi účastníky komise přivítat některého z jejích dřívějších účastníků a pamětníků. Někteří již bohužel nejsou mezi námi, někteří se omluvili z pracovních důvodů či jiných objektivních důvodů.
Po standardním programu komise vystoupil v úvodu vzpomínkové části Zdeněk Dragoun, který pro mladší členy archeologické komise shrnul (a starším připomněl) základní mezníky pražské komise. Na počátku bylo zřízení archeologického oddělení v rámci Pražského střediska Státní památkové péče a ochrany přírody. Nepochybný vliv mělo také dlouhodobé působení Muzea hlavního města Prahy, do jehož kompetence spadaly do roku 1960 i okresy Praha-západ a Praha-východ. Nezpochybnitelný podíl na vzniku komise nesl docent Miroslav Richter, který vedle základů středověké archeologie stál u kolébky Pražské archeologické komise i ideje založení organizace působící v duchu dnešních ústavů archeologické památkové péče na území hlavního města. Přesné datum první schůze Archeologické komise pro hlavní město Prahu, již není známo, ale bylo to nepochybně v průběhu roku 1969. Komise se v této době scházela v nesmírně reprezentativním složení. Vedle již zmíněného docenta Miroslava Richtera zde zasedalo velké množství tehdejších vědeckých elit a bylo zastoupeno široké spektrum institucí. Předsedou komise byl akademik Jan Filip. Zakládajícími členy byl Archeologický ústav, zastoupený Ivanem Borkovským, Muzeum hlavního města Prahy, které reprezentoval Norbert Mašek a Pražské středisko památkové péče a ochrany přírody, jež zastupovali ředitel Zdislav Buříval, Hubert Ječný a Vladimír Píša. Přizváni byly dále za Národní muzeum Rudolf Turek, za Ústav pro teorii a dějiny umění Anežka Merhautová a Archiv hlavního města Prahy zastupoval Jiří Čarek. Reprezentativní složení vedlo k částečné dvojkolejnosti komise, kdy tento excelentní vědecký tým zasedal maximálně jednou do roka a častěji se scházela menší tzv. koordinační skupina. Od roku 1980 se archeologická komise reformou stala poradním orgánem při Odboru kultury Národního výboru v Praze a jako taková byla v rámci revolučních změn v roce 1989 zrušena. Přestože komise byla opět ustanovena a oficiálně kooptována až v roce 1998, po celou dobu oficiální neexistence pracovala a koordinovala živelně vzrůstající stavební aktivitu v hlavním městě Praze. Od roku 1998 se stala poradním orgánem ředitele Pražského ústavu památkové péče (PhDr. Ladislava Špačka) a po jejím vzoru vzniklo množství dalších archeologických komisí v dalších regionech Čech a Moravy.
Pražská archeologická komise je v současné době sdružením 12 státních a nestátních institucí, oprávněných provádět záchranné archeologické výzkumy na území hlavního města Prahy, jejíž hlavním cílem je především:
- zajištění a koordinace archeologické výzkumné a záchranné činnosti oprávněných organizací za účelem historického poznání Prahy
- snaha podchytit co nejvíce stavebních akcí a zajistit zákonný archeologický výzkum ohrožených lokalit
- posuzování metody a kvality archeologických výzkumů formou koreferentských komisí na jednotlivých větších archeologických výzkumech
- vydávání stanovisek a doporučení k závažným a rozsáhlým archeologickým výzkumům či plánovaným zásahům do historických terénů
- prevence a ochrana historických terénů před plánovanými stavebními zásahy a příprava zákonných norem souvisejících s výkonem archeologické památkové péče
Následně přečetla Ivana Boháčová nesmírně zajímavý a inspirativní dopis docenta Miroslava Richtera, který snad více než by vzpomínal a ohlížel se do minulosti, zcela trefně vystihl a upozornil na stávající situaci a ohrožení, kterým byla komise pravidelně po celou dobu své existence vystavována (dopis je k dispozici ke stažení ve formátu pdf - nad fotografiemi). Dopis byl přijat spontánním a dlouhým potleskem.
Na závěr ještě promluvil ředitel pražského Národního památkového ústavu Michal Zachař. Ten především vyzdvihl skutečnost, že není lepšího vyznamenání pro Pražskou archeologickou komisi, než její existence v době, kdy neměla právní zakotvení ve složkách památkové péče a pracovala zcela dobrovolně a z podnětu osob, kteří její existenci považovali za smysluplnou a potřebnou. Podobně hovořil Michal Zachař, citujíc klasika, i o svalech mládí a moudrosti a zkušenosti starších. Tento fakt bych v závěru vyzdvihl i já. Tak jako nás po dlouhá léta vychovávala Pražská archeologická komise a především její členové osobním příkladem, tak snad bude Pražská archeologická komise kultivovat náš obor ještě minimálně dalších několik desítek let. To bych přál nejen této komisy, ale především jejím dnešním či příštím členům.
Po přípitku a společném fotu se již rozproudila nevelká oslava, která byla milou připomínkou tohoto nezanedbatelného výročí.
Vojtěch Kašpar