02. 04. 2010

Letošní konference FORUM ARCHAEOLOGIAE POST-MEDIAEVALIS je za námi

Ve dnech 23. - 24. března 2010 proběhl již 3. ročník konference věnující se archeologii novověku. Tentokrát byly jejím hlavním tématem Písemné a ikonografické prameny v archeologii novověku.

Dokumenty:

•   FAP2010-program a abstrakty.pdf

Již podruhé našla konference své zázemí v prostorách domu pražských unitářů v Paláci Unitaria u Anenského náměstí na Starém Městě pražském. Čapkův sál v suterénu této budovy plně splňoval požadavky konference, které se nakonec zúčastnilo přes 60 návštěvníků. V průběhu celého úterního dne a středečního dopoledne bylo předneseno 25 příspěvků od 45 autorů. Oproti minulé konferenci mírně přibylo hostů ze zahraničí. Mimo již tradiční návštěvy kolegů ze Slovenska a Polska, jsme tentokrát přivítali také hosty z Rakouska a Velké Británie. Jako vždy byl první konferenční den věnován příspěvkům, které byly úzce spjaty s jejím hlavním tématem, nicméně letos se daného tématu více či méně dotkly všechny přednesené příspěvky. To je pochopitelné nejen z hlediska šíře zadaného tématu, ale především faktem, že bez podpory archivního bádání se plnohodnotný archeologický výzkum, a to nejen „novověký“, obejít nemůže.
Využití písemných a ikonografických pramenů může mít velké množství podob a v poměrně širokém spektru byly tyto možnosti prezentovány také v průběhu konference - jednou z nich je využití starých map a vedut k rekonstrukci vývoje a charakteru městské zástavby a opevnění, staršího vesnického osídlení nebo terénních úprav spojených např. s válečným konflikty (příspěvky o zaniklé vesnici Žák v Klánovickém lese, bojištích 30leté války v Theatru Europeau, polních fortifikacích v Ústeckém kraji, vedutě města Brna, vývoji pražského Smíchova nebo o novověkém opevnění Jihlavy, Chrudimi a hradu v Jindřichově Hradci). Další možnost představuje komplex písemných pramenů a plánové dokumentace k jednotlivým městským parcelám. Tyto prameny pak spolu s výsledky archeologického výzkumu mohou vytvořit věrný a velmi plastický obraz vývoje v daném místě (např. příspěvky o archeologických souborech z jímek Pražského hradu, výzkumu domu lékárníka na plzeňském nám. Republiky, výzkumu jednoho z domů na Latráně v Českém Krumlově nebo o zámku Hradiště v Blovicích). Jde o to postihnout nejen vývoj zástavby v daném místě, ale také např. hmotnou náplň konkrétní domácnosti. Jaké možnosti nám v takovém případě podávají pražské archivní fondy a jaké je úskalí jejich využitelnosti pro potřeby archeologů nám na konkrétních příkladech demonstrovala K. Samojská. Třetí velký okruh tvořily příspěvky analyzující na základě dostupných písemných a ikonografických pramenů konkrétní movité nálezy z archeologických výzkumů, a to ve smyslu interpretace jejich ikonografie, ale také původu a přenosu zobrazovaných motivů nebo naopak z hlediska přínosu takových zobrazení ke studiu dobové hmotné kultury. Největší díl takových příspěvků zaujaly samozřejmě keramické kamnové kachle s čelní vyhřívací stěnou s reliéfní výzdobou (např. „brněnští delfíni“, náboženské motivy na slovenských kachlích, renesanční kachle „Hans Berman“). Spojitost mezi dřevořezy, mincemi, medailemi a kachli ve svém příspěvku analyzovala nejen M. Soukupová, ale také J. Žegklitz, jehož příspěvek patřil nejzajímavějším na konferenci. V něm doložil nejen spojitost mezi jáchymovskými medailéry a pražskými výrobci kachlů, ale zároveň určil zcela konkrétní předlohy pro jednotlivé motivy, a to především z grafických listů vesměs německých autorů.
Z celé konference vyplynul především jeden jednoznačný závěr, a to bezpodmínečná nutnost co nejintenzivnějšího využití všech písemných a ikonografických pramenů, protože absence takových dat velmi ochuzuje závěrečné interpretační možnosti archeologických výzkumů. Zároveň je, stejně jako v archeologii, nutné znát úskalí jednotlivých forem těchto pramenů a jejich potenciál a využívat je fundovaně. To už bylo ostatně zdůrazněno i v úplně prvním příspěvku konference, který shrnul vývoj a problematiku tohoto tématu v německy mluvících zemích a který přednesla N. Mehler (Historische Archäologie am Institut für Ur- und Frühgeschichte, Universität Wien).
Na závěr nezbývá než doufat, že se příznivci archeologie období novověku opět v hojném počtu setkají za dva roky a zároveň, že se do té doby podaří z právě skončené konference opět vydat reprezentativní sborník příspěvků. Dva dosud vydané sborníky si u nás můžete objednat za zvýhodněnou cenu (viz http://www.archaiapraha.cz/praha-cs/?acc=prodej-publikaci/).
Nad fotkami je ke stažení k dispozici program a anotace jednotlivých příspěvků ve formátu pdf.
Martin Vyšohlíd