14. 04. 2010

Geofyzikální prospekce na Senohrabské plovárně

Ve dnech 11. a 12. října provedla společnost G IMPULS Praha spol. s r.o. geofyzikální prospekci plochy občanské plovárny v katastru Senohrad pod hradem Zlenice. Předběžné výsledky výzkumu jsou prezentovány až nyní.

Experimentální archeologický výzkum občanské plovárny zachytil v uplynulých letech kromě pozůstatků více než stoletého provozu lázní také několik stavebních fází dřevohlinité zástavby podhradního městečka pod hradem Zlenice (více viz Výzkum hradu Zlenice a senohrabské občanské plovárny). Podhradí žilo svým každodenním životem po celý průběh 14. století a zaniklo násilnou akcí vojsk Jiřího z Poděbrad mezi lety 1463-1465. Nejstarší horizont zdejšího osídlení představoval uměle vyhloubený náhon vedoucí napříč zkoumanou plochou (hamr, mlýn). Právě existence četných podzemních struktur, zděných konstrukcí či zahloubených objektů nás vedl k aplikaci geofyzikálního výzkumu na tuto systematicky sledovanou lokalitu.
V úvodu bylo nutno na celé ploše rozměřit čtyřmetrovou síť pro snadnější orientaci a situování měřených profilů. Síť vyměřila geodetická skupina J. Růžičky a P. Bartáčka. Následovala vlastní geofyzikální prospekce, kterou provedla renomovaná společnost G IMPULS Praha spol. s r.o. (Přístavní 24, Praha 7, 170 00) s dlouhodobými zkušenostmi s realizací komplexních povrchových geofyzikálních průzkumů (Karel Hrubec). Postupně byla realizována elektromagnetická prospekce moderním dipólovým systémem měření přístrojem GEM-2 a následovala standardní radarová metoda (GPR), která je založena na sledování odrazů radarových vln na citlivých rozhraních. O výsledcích geofyzikální prospekce Vás budeme informovat po jejím vyhodnocení a předpokládáme též publikaci v odborném tisku. Prozatím máme k dispozici výsledky frekvenčního odporového měření (měření zdánlivého měrného odporu v hloubkových intervalech 0-1 a 0-2 m). Ty dokládají poměrně vysokou pravděpodobnost nálezů podzemních struktur především v centrální části plovárny. V prostoru nejblíže k řece (od cesty k řece) se nachází říční štěrkopísková terasa s minimální možností výskytu podzemních archeologických struktur a terénů. V zadní části plovárny směrem k závěru údolí je možno doklady středověkého osídlení taktéž předpokládat, ale vzhledem k odporovým vlastnostem skalních materiálů a kamenných konstrukcí je jejich identifikace obtížnější. Nejzajímavější výsledky přináší geofyzikální měření pro lokalizaci zahloubených terénních depresí pod současným terénem. které je možno interpretovat jako nádrž na vodu či rybníček (v přední části plovárny blíže k vodě) nebo zbytky zástavby (sklep v zadní části plovárny).
Vojtěch Kašpar