19. 05. 2010

Archeologický výzkum v Miškovicích (lokalita Za panskou stodolou)

V průběhu dubna a května roku 2010 probíhal záchranný archeologický výzkum v trasách komunikací a inženýrských pro soubor rodinných domů „Za panskou stodolou“, který bezprostředně navazuje na východní okraj Čakovic, avšak je na katastru obce Miškovice.

Na počátku dubna byl zahájen záchranný archeologický výzkum pod vedením Davida „Větráka“ Polcara mezi ulicemi Polabská a Cukrovarská na parcele parc. č. 319/5 v katastrálním území Miškovice v Praze 9. Na ploše, která bezprostředně navazuje na východní okraj zástavby Čakovic, byl ještě před zahájením předstihového záchranného archeologického výzkumu realizován nevelký zjišťovací archeologický výzkum, který prokázal existenci dokladů osídlení ze zemědělského pravěku. Následně byl stanoven postup nezbytného záchranného archeologického výzkumu. Před zahájením byla v trasách projektovaných komunikací (komunikace a chodníky o rozloze 3770 m2) provedena skrývka mechanizací pod odborným dohledem archeologa. Následně bylo přistoupeno k definitivní skrývce drobnou mechanizací další vrstvy ornice o mocnosti místy až dalších 20 cm, která ještě obsahovala fragmenty novověkých keramických nádob. Jednalo se o vrstvy typické pro polohy zemědělsky využívané v novověku, kdy společně s hnojením polí byly na plochu dováženy fragmentarizované předměty domovního odpadu (hnojná kultura). Úkolem takto koncipovaného postupu výzkumu byla identifikace povrchu geologického podloží a archeologických kulturních vrstev i objektů a jejich výzkum před zahájením výstavby infrastruktury pro soubor rodinných a obytných domů realizovaných firmou Skanska (stavebník Expoinvest s.r.o.).
Pod ornicí bylo zachyceno světle žlutavé podloží tvořené eolickými vátými sprašemi. Po jeho začistění bylo identifikováno celkem šest tmavých rozsáhlých a různě plošně vymezených „zahloubených“ mělkých objektů, které byly následně geodeticky rozměřeny v pravidelné síti čtverců o rozměrech 4 x 4 m. Následně byl prováděn výzkum lichých čtverců po mechanických vrstvách o mocnosti cca 10 cm až na povrch geologického podloží. V ojedinělých případech bylo po dokumentaci vertikálních řezů lichých čtverců přistoupeno k výzkumu čtverců sudých a to v případě identifikace standardních zahloubených objektů, či ve svrchních partiích, kde se koncentrovaly archeologické nálezy. Předběžné výsledky výzkumu dokládají osídlení sledované lokality v průběhu starší a střední doby bronzové (únětická mohylová kultura). Ve střední části plochy byly identifikovány dvě řad sloupových jam (orientace S – J), které jsou zřejmě pozůstatkem nadzemního dřevěného či dřevohlinitého domu. Špatný stav zachování a jeho směřování mimo zkoumanou plochu nám neumožňuje identifikovat jeho celý půdorys. Severním směrem k Polabské ulici byla následně identifikována exploatační jáma (hliník), která obsahovala artefakty z období kultury mohylové. Rozsáhlé a mělké objekty jsou nejspíše pozůstatky kulturních vrstev sídliště ze starší a střední doby bronzové, které se dochovaly v místech přirozených přírodních prohlubní, zatímco na zbývající části plochy byly odstraněny zemědělskými aktivitami (orbou).
Práce související s terénní částí výzkumu budou ukončeny v průběhu posledního týdne měsíce května. V každém případě bude nutno provádět výzkum také v průběhu realizace výstavby dvou bytových domů na severním a jižním okraji zkoumané plochy i v případě výstavby rodinných domů po obou stranách centrálně středem vedené komunikace.

Sylwester Chmielowiec, Vojtěch Kašpar, David „Větrák“ Polcar